peta & markuc blog

Film je rezirovan Indkou Mirou Nair. Jedna se o indicko-americkou koprodukci a vypravi pribeh indickeho chlapce/kluka/mladence, ktereho rodin presidli z Kalkaty do Ameriky. Jak syn roste, ztraci zajem o indicke tradice/zvyky a chce byt americkym teenagerem se vsim vsudy, vcetne blond pritelkyne.

Jelikoz mam pro Indii jako zemi a jako kulturu mensi slabost, zamlouva se mi mistni melancholie, barevnost, pomalost nekterych zaberu a naopak dynamika nekterych reakci cloveka. Film se mi tedy docela zamlouval. Navic jsem sam v Kalkate byl a tudiz se mi libilo, s jakou presnosti bylo toto mesto preneseno do filmu.

Ano, ve filmu je videt zenska reziserka, nekterymi (predevsim emocnimi) situacemi se zabyva zbytecne do detailu, ale nic neni prehnano a vse je ve snesitelne rovine. Nakonec je skoda, ze az tak moc clovek z Indie ve filmu nevidi, ale je to pochopitelne, jedna se predevsim o presidleni rodiny do Ameriky.

Pekne je zobrazeno, jak syn ztraci jakoukoli spojitost s indickymi tradicemi a v Americe se snazi ze vseho vymanit a odpoutat se od rodiny uplne. Zacalo to vlastne uz jeho jmenem, v zapadnim svete se proste nenosi, aby dite nemelo prvnich par let zivota nejake jmeno.

hodnoceni: 90% (CSFD je 5*)

Zustane to mezi nami (Neka ostane medju nama)

markuc – 1 – 80%
peta – 2 – 100%

(popis) Stárnoucí, ale stále šarmantní Nikola v podání uhrančivého Mikiho Manojloviće rád sdílí lože s více ženami. Zaslouží si potrestat spíše za to, jak lže manželce, nebo jak zneužívá milenku? Komediálně přímočarý film o složitých věcech v soudobé společnosti aneb i pomalým spermiím se dá smát.

Takto prijemne natoceny snimek jsem necekal. Film vypravi o dvou bratrech a jejich zivote s manzelkami, milenkami, prilezitostnem sexu s takrka “kolemjdouci”. Do toho vseho se zaplete nekolik deti, to vsechno je smichano pekne domhromady a jeste navrch trochu humoru a sebeironie. Pro me nejlepsi snimek festivalu (ktery jsem mel moznost shlednout, kdyz nepocitam Kratke filmy). Jelikoz je snimek soutezni, udeluji mu timto svuj osobni Kristalovy globus.

O bozich a lidech (Des hommes et des dieux)

markuc – 4 – 0%
peta – 4 – 0%

(popis) Skupinka francouzských mnichů pomáhá na severu Afriky místním obyvatelům, aniž by se zabývala jejich odlišnou vírou. Násilí v regionu však vnese nejistotu a rozpory také do klidného klášterního života. Meditativní i zneklidňující snímek získal na letošním festivalu v Cannes Velkou cenu.

Jelikoz byla projekce tohoto filmu ve Velkem sale, jednoznacne nejlepsi “spaci” zazitek tohoto festivalu. Vadilo jen zbytecne presvetleni nekterych scen, coz me budilo ze spani. Film pojednava pouze o klasteru v Africe a nic jineho ve filmu prakticky nenajdete. Vetsinou se na platne vsak zpiva, ano, zpiva, v podani mnichu, nejake ty jejich nabozenske texty. U toho fakt neslo neusnout.

Verna kopie (Copie conforme)

markuc – 3 – 40%
peta – 3 – 20%

(popis) V prvním evropském filmu slavného íránského tvůrce Abbase Kiarostamiho o náhodném setkání dvou lidí hraje Francouzka Juliette Binocheová (mj. Čokoláda) majitelku výtvarné síně v srdci Itálie, pro niž se setkání s anglickým spisovatelem stane příležitostí ke hře, jejíž pravidla zůstanou divákovi neznámá. Film přinesl herečce cenu za nejlepší ženský herecký výkon v Cannes 2010.

Na film jsme sli kvuli Juliet Binoche. Hraje skvele a opravdu skvele i vypada. Ale z filmu jsem ponekud rozcarovan, protoze jsem ho poradne nepochopil, lepe receno, film nabizi nekolik moznosti pro jeho pochopeni a to me nejak nebere. Nechodim na filmy proto, abych po nich musel dumat nad tim, o cem to vlastne cele bylo a proc to a ne ono. Cely dej se ma odehrat na platne a reziser mi ma nabidnout uceleny filmovy zazitek. Ne ze neco nacne a rekni si, ze on si to ten divak nejak domysli. Tohle spis ekovuje, ze z toho filmu nekdo ustrihl konec (rozuzleni).

Vrah s kamerou (Der Kameramorder)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 80%

(popis) Dvě dvojice tráví velikonoční víkend v nádherném domě na břehu jezera Fertő. Poklidnou atmosféru naruší objevení otřesného snuff videa a zmizení tří chlapců ze sousedství. Krása přírody kontrastuje s vnitřním neklidem protagonistů a malými či většími tajemstvími, která pečlivě střeží. Film natočený podle úspěšného románu Thomase Glavinice získal cenu za nejlepší režii na Maďarském filmovém týdnu v Budapešti.

U jezera se sejde skupinka pratel a kolem nich se odehravaji zajimave veci. K tomu vsemu se zacnou navzajem podezirat z toho, co se kolem nich deje. Natoceno originalne a pojato zajimave, k tomu doplneno netradicni zapletkou a hereckymi vykony hlavnich predstavitelu.

Clovek, ktery prijde (L’ uomo che verra)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 80%

(popis) Režisér Giorgio Diritti rekonstruuje skutečnou událost, k níž došlo v roce 1944 v oblasti Monte Solo nedaleko Boloně. Jednotky SS tu tehdy jako akt pomsty proti sílícímu partyzánskému hnutí postřílely přes sedm set lidí, především žen, dětí a starců. Diritti sleduje události z pohledu venkovanů, pro něž je válka jen dalším nepochopitelným břemenem jejich už tak těžkého života.

Dilo je natoceno celkem zajimave, ale zabira jiz stokrat videnou hruzu nacismu (tentokrat v Italii). Rekonstruuje skutecne udalosti roku 1944 v jedne male italske vesnicce.

Studna (Vihir)

markuc – 2 – 60%
peta – 3 – 40%

(popis) Čtrnáctiletý Samir prožívá léto u příbuzných na venkově spolu se starším bratrancem Nachiketem. Zatímco v domě se schyluje ke svatbě, chlapci většinu času tráví u staré studny v kopcích koupáním a sněním. Jen tady se cítí svobodně – a v dostatečné vzdálenosti od složitých vztahů dospělých se upínají k „velkým“ problémům. V částečně autobiografickém příběhu režisér prozrazuje bytostnou radost z vyprávění, vizuální citlivost a přirozenou obraznost.

Pro me docela sympaticka zalezitost. Mam rad indickou barevnost, hravost, lehkost s jakou ziji a toci filmy. Pokud vam prijde Indie jako nudna zeme, procenta si klidne dejte nizsi.

Red Hill

markuc – 1 – 80%
peta – 1 – 100%

(popis)  Mladý policista Shane se právě přistěhoval se svou těhotnou manželkou do městečka Red Hill. Hned první služební den v novém městě se ale mění v noční můru. Do města se vrací nemilosrdný vrah Jimmy Conway. Temný a zručně natočený thriller s vynikající kamerou je debutem Patricka Hughese.

Australsky krimi-drama-thriller-horor se odehrava v jedne odlehlejsi a mensi vesnicce uprostred australske pouste a hlavne u indianske rezervace. Do teto vesnicky zavita novy straznik (pristehovalec z velkomesta) a s nim prichazi rozum/nadhled a hlavne zakon. Vtipne dialogy a jednotlive sceny ucinily z tohoto filmu ocistny okamzik pro zmozeneho festivaloveho navstevnika.

Spatna rodina (Paha perhe)

markuc – 2 – 60%
peta – 3 – 40%

(popis) Mikael je autoritativní otec. Po smrti první manželky přichází k jeho druhé manželce a dvěma synům již dospělá dcera Tilda. Ta navazuje intimní vztah se svým nově objeveným bratrem. Mikael se snaží zabránit nežádoucímu milostnému vzplanutí. Tragikomedie o severské uzavřenosti a potřebě skutečného citu.

Severske (tentokrat finske) drama o jedne fungujici-nefungujici rodine. Film ma svetle momenty, kdy zaujmou nektere sceny nebo dialogy, je zde bohuzel i dost slabych mist, kde se nic podstatneho nedeje.

Jsou veci, ktere nevis (Chiz-haie hast keh nemidani)

markuc – 4 – 0%
peta – 4 – 0%

(popis) Noční taxikář Ali Mosaffa jezdí „špinavými ulicemi“ Teheránu a v rámci své práce se střetává s nejrůznějšími lidmi. Důležitou roli mezi jeho zákazníky začne hrát krásná, osamělá Leila… S odkazem na Scorseseho Taxikáře (1976) nabízí debutující režisér Fardin Saheb Zamani melancholické, znepokojivé drama, vyprávějící o odcizenosti a různých rolích, které lidé sobě i druhým přidělují.

Devadesat minut je dost dlouha doba, normalnimu filmu by to stacilo na zapletku, rozuzleni i dramatickou smycku. Tady se bud neodehravalo nic z toho, nebo jsem to nejak nepochytil. Kazdopadne zde nebylo skoro nic z toho, co nasliboval program.

Orion

markuc – 3 – 20%
peta – 4 – 20%

(popis) Studentka Elham začala chodit s Amirem, ale její milenec se s ní nehodlá oženit. Když vyjde veřejně najevo, že dívka už není panna, skončí ona i její bývalý přítel před soudem. Amir se pod tlakem rychle začne měnit z chápavého přítele v pragmatika. Situaci nešťastné Elham může její otec podle tradice řešit jen jediným způsobem. Režisér Ali Zamani Esmati s lakonickou působivostí popisuje beznadějné postavení inteligentní, vzdělané ženy v tradičně strukturované muslimské společnosti.

Dalsi lzive predstaveni programu. Sliboval neco o utlacovani zen v Iranu, nic ohledne toho nebylo pritomno, anebo to bylo schovane za fakta, ktera jsou vseobecne znama (tudiz nicim neprekvapi). Film me utvrzuje v tom, ze pseudodokumenty na festivalu bud nemaji co delat, anebo je programove tymy neumi vybirat.

Diago (Ao ge)

markuc – 4 – 0%
peta – 4 – 0%

(popis) Film natočený u příležitosti desátého výročí předání portugalské kolonie Macao pod správu Číny se vrací do roku 1999 a prostřednictvím osobní pouti titulního hrdiny s portugalsko-macajskými kořeny otevírá téma hledání identity jednotlivce i celé společnosti na prahu nejisté postkoloniální existence. Jeho režisér soutěžil na 43. MFF KV s filmem Šachta.

Fil byl totalni nuda a v podstate o nicem, nic dramaticky duleziteho se v nem nedelo. Velky sal nebyl pri projekci zdaleka plny, delegace k filmu vzala tuto svetovou premieru znacne dulezite, ani to vsak nebranilo vetsine prihlizejicich usnout.

Manazeri (The Company Men)

markuc – 2 – 80%
peta – 1 – 80%

(popis) Civilně rozehrané psychologické drama vypráví o dopadech globální hospodářské krize na životy tří vedoucích úředníků velké korporace různého věku, kteří jsou vlastně docela obyčejní. Vysoce ceněný televizní producent, scenárista a režisér John Wells do svého celovečerního režijního debutu obsadil Bena Afflecka, Tommyho Lee Jonese a Chrise Coopera.

Typicky americky zastupce na festivalu. Reziser sam priznal, ze sentimentalni konec musel natocit takto kvuli producentum. Jde o ukazku zivota (a nasledne setreni) behem vypuknute financni krize nekdy minuly nebo predminuly rok. Nic, co by mistniho divaka nejak prekvapilo. To, co jim prijde zvracene a divne, nam prijde jako logicke a pochopitelne. Obcas jsem se fakt divil, co to ti manazeri delaji. Je to vsak natoceno hezky a herecke obsazeni je samozrejme skvele (Ben Affleck, Tommy Lee Jones, Chris Cooper, Kevin Costner, Maria Bello a dalsi). Velkou zasluhu na kvalitnim vyzneni celeho filmu ma vsak debutujici reziser (jinak hlavne scenarista a producent) John Wells.

Paju (Pa-ju)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 60%

(popis) Druhý celovečerní film jedné z nejvýraznějších korejských filmařek současnosti zahajoval letošní festival v Rotterdamu. Přináší komplikovaný příběh mladé ženy, která se po několika letech vrací do rodného městečka Paju, kde je konfrontována s novými okolnostmi tragické smrti své sestry a nucena znovu se setkat se sestřiným manželem a postavit se dávným tajemstvím.

Jde o netradicni jihokorejske drama. Takovyto pribeh dokazi vymyslet jen tam a navic natocit takto zajimavym zpusobem. Nejedna se o nijak skvostne dilo, ale neurazi a ani nebudete vedet, ze snimek ma skoro dve hodiny. Kdo nema rad asijskou tvorbu uz z principu, toto ho presvedci o tom, ze i tam se toci kvalitni dila.

Picco

markuc – 4 – 20%
peta – 4 – 20%

(popis) Kevin právě přišel do vězení pro mladistvé. V nehostinném uzavřeném prostředí si musí najít své místo. Buď se stane obětí, nebo agresorem. Film založený na gradovaném psychickém i fyzickém násilí vrcholí brutální a dlouhotrvající agresí. Vězeňské drama natočené na motivy skutečných událostí.

Uz jsem se bal, ze na takovyto film nenarazim a ja nakonec hodnoceni 4 nedam zadnemu filmu. Ano, usnul jsem, skoro jako dudek, ale par scen jsem videl a z nich je patrne, ze film neni uplne spatny (proto ne 0%), ale je to prehlidka vsech klise a neni natocena zrovna brilantne. Jedna se o nemecke vezenske drama, odehravajici se v soucasnosti, nebo ve velmi nedavne minulosti. Snimek nicim neprekvapi a neuvidite v nem nic, co byste uz neznali z drivejsi doby. Mozna posledni pulhodinka je trosku prekvapiva a naznaci snimek to opravdu drive nevidene vezenske drama, ale je to sakra malo. Ztrata casu.

Zivot za casu valky (Life During Wartime)

markuc – 2 – 40%
peta – 4 – 20%

(popis) Tři sestry a jejich nejbližší. Co se může na první pohled jevit jako červená knihovna, získává nádech neklidu, smutku i černého humoru. Pro svou civilnost obyčejnější, ale v celkovém vyznění bizarnější snímek než cokoli od Davida Lynche vyhrál na MFF v Benátkách cenu za nejlepší scénář.

Bizarnost filmu Davida Lynche z tohoto snimku opravdu kouka vsude. Ale zaroven je zde pritomna melancholicka marnotratnost a prijemne zpracovani (hudba, prolinacky, titulky). Bohuzel to kazi scenar a nepresvedcive herecke vykony.

Cestna medaile (Medalia de onorae)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 80%

(popis) Duchaplná reflexe neduhů rumunské postkomunistické společnosti. Důchodce Ion obdrží vyznamenání za hrdinství prokázané ve druhé světové válce, na něž si však jen stěží dokáže vzpomenout. Film se opírá o přesvědčivé herecké výkony, jemný suchý humor a zcela si vás podmaní svým ironickým nábojem. V roce 2009 získal pět cen na MFF v Soluni.

Rumunska dramata jsou asi nejak oblibena v posledni dobe, nejenze je nespocet podobne ladenych filmu, ale i knizek je dostatek. Proto, kdo se v podobnem pochmurnem vychodoevropskem dogmatu rad pohybuje, tomu tento snimek doporucuji. Odehrava se takrka v soucasnosti a je natocen velmi milym zpusobem (neco jako ceske Babi leto).

Jezek (Le herisson)

markuc – 1 – 80%
peta – 1 – 100%

(popis) ntelektuálská domovnice, předčasně vyzrálá jedenáctiletá dívka a noblesní japonský gentleman tvoří ústřední trio této místy povznášející, místy cynické adaptace mezinárodního bestselleru Muriel Barberyové. Půvabné, hluboce jímavé podobenství o potřebě žít bez předsudků.

Tomuto filmu jsem dal za jedna trochu z trucu (jinak bych dal asi za jedna taky, ale ne s tak cistym svedomim ). I kdyz u me Festival docela propadl, porad je to nejvetsi cesky a dulezity evropsky filmovy festival a divackou cenu v ten moment vedly Zeny v pokuseni (ano, tahle blbost vede v oblibenosti) a to jsem nemohl dopustit. Film si ale jednicku i celkem zaslouzil. Jde o adaptaci francouzskeho knizniho bestselleru – predstavte si neco mezi Amelii z Montmartru a 21 gramu. Film je jeden z tech lepsich na Festivalu a rozhodne mu preji i komercni uspech. I kdyz me fakt zajimalo, kde na to tak mlada nezkusena reziserka vzala penize, nez jsem stihl zformulovat otazku, bylo konec Q&A.

Submarino

markuc – 3 – 20%
peta – 3 – 20%

(popis) Nick a jeho mladší bratr. V dětství je rozdělila tragédie, kterou si kladou za vinu. V dospělosti se z nich staly ztracené duše: první přežívá díky posilovně a pivu a stará se o outsidery kolem sebe, druhý dělí svůj čas mezi malého synka a drogy. Dokážou se v dramatu Thomase Vinterberga sejít a odpustit si dřív, než bude pozdě?

Tenhle film mne vubec nezaujal, skoro jsem u nej usnul. Jedna se o vztah dvou bratru a hledani cesty k vzajemnemu odpusteni si viny. Jak rikam, nic extra.

R

markuc – 2 – 60%
peta – 3 - 40%

(popis) Drsné drama natáčené v prostředí skutečné věznice a oproštěné od všech klišé, která se obvykle ve filmech „za mřížemi“ objevují. Spolu s hlavním hrdinou, z něhož je rázem pouhé písmeno, pouhý další bezejmenný obyvatel cely nesoucí stopy pobytu dlouhé řady předchozích uvězněných, se divák stává zajatcem světa s přísnými pravidly a pevně stanovenou hierarchií.

Dobry potencial, ale spatne vyuzity. Celkovy dojem kazila hlavne zbytecne hlasita a az nepatricna hudba. Musim vsak napsat, ze slo o celkem dobre zahrane vezenske drama. Avsak pribeh jako takovy moc originalne nevynika, ostatne jak skoro vsechny filmy na festivalech, jde spis o zpracovani.

Syn Babylonu (Son of Babylon)

markuc – 1 – 80%
peta – 1 – 80%

(popis) Dvanáctiletý Ahmed a jeho babička se krátce po pádu Husajnova režimu vydávají na nelehkou cestu. Babička hledá svého syna, Ahmedova otce, který zmizel v roce 1991. Jednoduše vyprávěný příběh připomene tradici íránského filmu. Byl s úspěchem uveden v Sundance a z MFF v Berlíně si odnesl dvě ocenění.

Jde o velmi hezky a citlive natocene drama o hledani otce/syna v Iraku. Na filmu je videt, ze je od iranskeho rezisera, dokazal totiz zachytit Irak tak, jak ho nezname. Do filmu zapojil hlavne neherce a tudiz dokazal zobrazit autenticitu pocitu tri tydny po padu rezimu Saddama. Na filmu je sympaticke hlavne to, ze se nesnazi nejak politizovat, proste jen ukazuje osobni pribeh a zaroven narazi na problem s nezvestnymi a hledanimi osobami, tento problem jsme my neiracane tak nejak odsunuli stranou.

Ondine

markuc – 1 – 80%
peta – 2 – 80%

(popis) Nemocná holčička Annie soudí, že nová přítelkyně jejího rozvedeného otce je selkie – mořská bytost přicházející mezi lidi, aby jim přinesla štěstí. Ať už Ondine je či není mořskou pannou, podléhá zákonům svého druhu… Režisér Neil Jordan navazuje milostným příběhem s Colinem Farrellem v hlavní roli na své předchozí ambivalentně mystické příběhy typu Interview s upírem.

Nakonec jsem se prece jen dockal, velmi povedeny nezavisly film z Irska. Pro filmy znaleho ma jednu vlastnost, od zacatku vite, jak skonci, ale kupodivu to zde vube nevadi a jakoby filmari pocitali s tim, ze jejich pribeh neni nicim originalni – dohnali to zpracovanim a hereckymi vykony ustredni trojice. Peta rikala, ze ji trochu zklamalo zakonceni filmu, jinak by premyslela o vyssim hodnoceni.

Kuky se vraci

markuc – 1 – 80%
peta – 1 - 80%

(popis) Malý Ondra má astma, a tak mu maminka vyhodí do popelnice starého plyšového medvídka Kukyho. Před spaním Ondra sní o tom, že milovaná hračka se chce vrátit ze skládky domů. V klukovské fantazii medvídek zbloudí v lese obývaném podivuhodnými bytostmi… V éře dokonalých počítačových simulací reálného světa se režisér Jan Svěrák vrací k přirozenosti: podobně jako ve svém krátkém snímku Ropáci (studentský Oscar 1988) kombinuje ručně voděné loutky s přírodním prostředím.

Kazdopadne prijemne zpestreni festivaloveho horka. Jedna se o velmi hravy a vesely film. Az si nejsem jist, jak ho prijmou deti, lepe receno, pro kazdeho je zde neco a tudiz takto ma vypadat cesky rodinny film (i kdyz se mi to slovni spojeni prici). Film se zrejme neujme v zahranici a osobne mi na nem vadil akorat mlady Sverak. Jinak jde o vesmes pozitivni podivanou.

Cherry.

markuc – 3 – 20%
peta – 2 – 40%

(popis) Úspěšný režisér krátkometrážních snímků Quinn Saunders, kterého Robert Zemeckis označil za jednoho z nejtalentovanějších režisérů nové generace, neskrývá, že vzhlíží ke kultovnímu snímku Sex, lži a video. Také on ve svém celovečerním hraném debutu rozvíjí vztahový trojúhelník díky nevypočitatelnosti lidské bytosti a snaze každého z nás zatajit před druhým svou pravou podstatu.

Tady jsem se rozhodoval o znamce 3 nebo 4, ale nakonec vyhralo to, ze jsem u filmu neusnul. Film nicim nezaujal, prehlidka klise od zacatku do konce a narozdil od Ondine natocena velmi tradicnim stylem.

Kratke filmy alias Filmovy festival kratkych filmu Praha se predstavuje: Saharské písky, Dobrá rada, Kořeny, Ptáčata, Pozdní sběr (Saharské písky, Goda rad, Racines, Smafuglar, Slitage)

markuc – nehodnotilo se – dal bych 2 – 60%
peta – nehodnotilo se – dala by 2 – 80%

(popis Saharske pisky) Václav a Anička jsou manželé dvacet pět let. Výročí společného soužití se rozhodnou oslavit na místě, kde se poprvé potkali. Reprezentant České republiky v mezinárodní soutěži FKF Praha 2010.

(popis Dobra rada) Raná osmdesátá léta. Desetiletý Rasmus má dost svých rodičů, kteří ho nikdy neposlouchají, a rozhodne se utéct z domova. Předtím ale nahraje kazetu s pár radami do života. Jeho matka čeká druhé dítě a Rasmus chce pásku nechat pro svého nenarozeného bratra. Jen těsně druhý v hlasování diváků na FKF Praha 2010.

(popis Koreny) V malé turecké vesnici, odsouzené k zatopení nově budovanou přehradou, se nezaměstnaný vdovec chystá oslavit narozeniny svého potomka, který sní o tom, že jednou bude létat jako Spiderman. Zvláštní uznání poroty na FKF Praha 2010.

(popis Ptáčata) Film Ptáčata se odehrává během jedné jasné letní noci a sleduje skupinu teenagerů na jejich cestě od nevinnosti k dospělosti. Hlavní cena poroty na FKF Praha 2010.

(popis Pozdní sběr) Rolf a Eva, pár v pozdním středním věku, žijí ve znatelně opotřebovaném, vychládajícím vztahu. Jedné noci se Eva pokusí Rolfa svést. Je sice neúspěšná, ale pak se stane cosi, co jejich vztah znenadání docela promění. Zvláštní uznání poroty a Cena diváků na FKF Praha 2010.

Nektere filmy mne vubec nezaujaly, nektere byly jako prijemne pohlazeni na dusi, ale az na Turecky a na posledni Svedsky prispevek slo vesmes o prumerne snimky. Turecky vypravel o vztahu otce a syna v jedne male Turecke vesnicce, ktera bude zatopena prehradou. A Svedsky prispevek s typicky severskym suchym humorem vypravel o usychajicim vztahu jednoho postarsiho paru.

Vnitrni ostrov (La isla interior)

markuc – 3 – 40%
peta – 3 – 40%

(popis) Příběh tří sourozenců, kteří se každý po svém snaží bojovat se svým dědičným prokletím: schizofrenií. Genetické zatížení po otci, jež vláčejí svým životem, je navíc umocněno přísnou a mravoučnou výchovou matky (Geraldine Chaplinová). Film o předurčenosti člověka přežívat s břemenem, sestávajícím z naší genetické a emoční výbavy a výchovy.

Tenhle film ani nema cenu nejak rozebirat. V podstate je pouze o tom, ze tri sourozenci se boji, jestli nahodou neziskali od otce dedicne schizofrenii. Pro me zajimave akorat tim, ze jsem u toho neusnul.

Vrah ve me (The Killer Iside Me)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 60%

(popis) Neonoirová adaptace románu brakového klasika Jima Thompsona je situována do západního Texasu a ve vyhroceně temném tónu vypráví příběh zástupce místního šerifa Lou Forda, který sice navenek působí jako přátelský, dobrosrdečný chlapík, ve skutečnosti se ale jedná o sadistického psychopata.

Chtel jsem si trosku upravit chut a na tento film jsem se docela tesil, i kdyz Casseyho Afflecka nijak zvlast nemusim. Jedna se o zajimavy snimek s trochu dusnou atmosferou (neonoir) a kupodivu prijemnymi hereckymi vykony vsech hlavnich protegonistu. V tuto chvili je mi lito, ze abych shledl na Festivalu nejaky zajimavy snimek, tak musim do Hollywoodu.

Letos jsme se do Karlovych Varu vypravili o den drive, jiz 1.7. Kupodivu byla mozna rezervace na prvni dva dny festivalu, takze prvni dva dny jsme videli to, co jsme chteli. Potom to jiz bylo horsi.

Na Festival jsem poprve zavital pred nejakymi deseti lety a od te doby se Festival hodne zmenil. Drive to byl svatek filmu, to jiz neplati a i takova ta “filmova” atmosfera se jiz vytratila. Dnes je to prehlidka vkusu/nevkusu a hlavne promenada davu lidi.

Musim rici, ze Mezinarodni filmovy festival je pro bezneho navstevnika cim dal horsi. Diky tomu, ze cena za festivalove veci zustava jiz par let nemenna, nepribyvaji nove kinosaly (spis ubyvaji), diametralne roste pocte navstevniku. Jeste ke vsemu je zacatek Festivalu orientovany na prodlouzeny vikend, objevi se zde bezpocet navstevniku na dva/tri dny.

Dalsi mensi “problemek” je v tom, ze ani loni ani letos jsme (s pritelkyni Petou) nevideli zadny film, ktery by nas tak nejak chytl za srdce a my si rekli, “je, to bylo fakt super”, neco jako Amelie nebo Shrek pred lety. Byly zde vzdy vyborne filmy, ale posledni dobou nejak chybi nejaky super zazitek, ktery bych chtel shlednout i po Festivalu.

Divacke hodnoceni se deli na ctyri stupne (vyborny, dobry, prumer, slaby). Coz je sice malo pro jedince, ale kdyz se tech listku sejde nekolik desitek (nebo stovek, v pripade, ze ma film vice promitani), jde jiz o tezsi scitani a vice stupnu by to docela zkomplikovalo. Uvadim zde tedy moje i Peti hodnoceni na Festivalu i pozdeji na CSFD (az se dostaneme na internet). Pro me je tedy ctyrka jasny odpad, u filmu jsem leckdy i usnul. Trojku davam filmu, ktery mne trosku zaujal, bylo tam par vtipnych momentu a film mi zabranil v tom, abych usnul. Dvojku davam povedenemu prumeru, film vetsinou prezentuje klise sceny, ale je natocen zajimavym stylem nebo zde je videt zapal filmaru. Jednicka nalezi originalnim dilum. Film s nejlepsim hodnocenim potom vyhrava divackou cenu (a na zaverecnem ceremonialu dostane cenu deniku Pravo).

Dalsi podstatnou veci je fakt, ze akreditace postrada smysl pomalu. Na par dni se nema smysl akreditovat, na prvni dva dny akreditace stejne nesezenete listky (leda si koupit akreditaci na pozdeji a dva dny si za listky platit, anebo si prijit koupit akreditaci uz rano). Na celou dobu Festivalu to jiz trochu smysl ma, ale ten puvodni smysl se vytratil – muzete si sice zarezervovat az tri filmy denne, ale povede se vam spis tak jeden (rezervace probiha pres wap nebo sms a rozhoduji sekundy, kdy rezervace zacina sice v 7:00:00, ale sms odeslana v 6:59:59 jiz nema nadeji na uspech u zadaneho filmu, na sms s casem odeslani v 6:59:55 dorazi odpoved, ze rezervace jeste neni spustena a kdyz odeslete sms podruhe, uz je rezervace neuspesna, nejnadejneji proto pusobi cas 6:59:56-58, coz uznate samy, je postavene na hlavu – hraje roli i to, jake znacky mate mobil, nekdo trvdil, ze u Nokie trva odeslani sms az 7 sekund).

Diky vyse zminenym vecem, jsem na Festivalu v dohledne dobe naposled, uz se sem nevyplati jezdit. Mozna jen na par dni a listky si kupovat, ale akreditovat se jiz nema smysl. Listky tak je velmi obtizne ziskat, ze tri moznosti vyjde vetsinou tak jedna a zbytek si stejne musite odstat. A jeste pridam jeden nesmysl, rezervacni system i v necislovanych salech (coz je asi polovina) hleda listky vedle sebe, coz nechapu a vam tak ujde pekny film (protoze dve mista v sale urcite jsou, akorat ne vedle sebe, nevim, podle ceho system pozna, ktera mista jsou vedle sebe).