peta & markuc film blog

Zminku o reziserovi Romanu Polanskem najdete urcite v nejakem tom tisku (i bulvarnim), v posledni dobe se sice jeho zivot toci kolem jinych veci, stihl vsak natocit i film. Muz ve stinu je pribeh o anonymnim spisovateli, ktery dostane za ukol sepsat pameti byvaleho britskeho premiera.

Jedno velke plus snimek ma, takovehle filmy se v dnesni dobe moc netoci, vypada to tedy jako klasicka thrillero-mysteriozni zapletka z filmu 80. let. Nejedna se vsak o vitku, je dobre, ze se takoveto filmy nataceji, je ale pochopitelny, proc tento film komercne neuspel, dnesni komercne uspesne filmy proste vypadaji jinak.

Na filmu je krasne videt, ze ho tvoril zkuseny reziser. Propracovana atmosfera, vsudypritomna paranoia hlavniho hrdiny, sceny propracovane do nejmensich detailu, zatemnele obrazy, i ten dest vypada v Polanskeho zpracovani zajimave.

Je velka skoda, ze takovychto filmaru neni vice a jeste vetsi skoda je, ze takovyto snimek studia nedokazi prodat.

hodnoceni: 80% (CSFD 4*)

Popisovat tento film asi nema moc smysl. Proste dalsi film ispirovany komiks. Ale tentokrat ne normalnim komiksem, chtelo by se rici, skoro antikomiksem (teda spis komiksem bez hrdiny). Jediny princip predlohy je v tom, ze rozdeluje dobro a zlo, ale jinak nechava prostor beznym lidem – treba jednomu fandovi komiksu, ktery se rozhodl, ze ze sebe udela superhrdinu a bude bojovat se zlocinem.

Prvni, co vas napadne pri sledovani filmu je to, ze sakra, proc se filmy zalozene na komiksu takhle netoci normalne. Je to natoceno velmi poutave, rychly strih (ale v mezich), sympaticky hrdinove (ne jako Parker), skvela hudba, atmosfericke kamera a tohle vsechno za mizernych 30 milionu dolaru. Kdyby dal nekdo rozpocet na Batmana Matthew Vaughnovi, mame zde noveho Nolana, bez legrace.

Cokoliv blizsiho popisovat k deji nema smysl, tim bych zbytecne spoileroval. Dalsi vybornou veci na filmu je to, ze si vlastne s komiksem pohrava, bere si z nej to lepsi pro film a Matthew Vaughn to zpracoval po svem, ke vsemu doplnuje jeste nadsazku (aby to nepusobilo jako dalsi “komiksovy film”).

Snimek nemel moc velky komercni uspech (dvojky se teda nejspis nedockame, coz je skoda), predevsim kvuli R-kovemu hodnoceni (nasili, krev, sproste hlasky) – coz ale zpusobilo to, ze to je povedeny film. Jen na me lehce utahany (hlavne ten zacatek).

hodnoceni: 80% (CSFD 4*)

Zhruba 3. st. pr.n.l. vladlo v Cine nekolik nezavislych kralovstvi a mezi nimi dochazelo k castym valkam, valcilo se za ucelem sjednoceni Ciny. Pri bojich zemrely miliony lidi, film se odehrava po jedne takoveto valce, kdy prezili pouze dva vojaci, z kazde protistrany jeden…

S filmem mam jeden vetsi problem a stejny problem meli nejspis i filmari. Behem sledovani filmu jsem nezjistil, jestli to ma byt akcni film anebo komedialni. Spojeni obou se uplne nevyvedlo, z oboji tam najdeme ale spolecne prvky (ne nutne v jedne scene). Jakieho Chana mam proste spojeneho spis s komedialnimi rolemi a zde tedy ma plnit roli jakesi komedialni figurky, asi. Jeho protejsek, Lee – Hom Wang hraje na vazejnesi notu, zrejme.

Bojove sceny jsou zde celkem efektne natoceny (i kdyz mi lehce vadila kamera misty, pristlo mi, jako by “sama sobe vadila”). Pribehove film nijak nevynika a o sjednoceni Ciny se nedozvite zhola nic, jde o “road movie” dvou znepratelenych vojaku (jeden z kralovstvi Liang a druhy z kralovstvi Wei).

Film jsem videl s titulkami a mam pocit, ze v titulcich nebylo receno vse (ale to je obecny problem u vsech “zpivajicich” narodu). Dale me trosku zklamal zaver filmu, nejednalo se o zadny happyend, ale mohlo to byt trosku promyslenejsi a dava vetsi smysl (takto to vypadalo docela odflaknute – coz je muj pocit z cele druhe poloviny filmu, jakoby scenarista nevedel kudy a docela varil z kase).

Ale abych jen nekritizoval, vse je natoceno velmi pekne, herci svoji ulohu zvladli, reziser to jakztakz vsechno ukociroval. Takze nizsi hodnoceni vlastne jen kvuli scenari.

hodnoceni: 70% (CSFD 3*)

Rakousky snimek rezisera Spielmanna navazuje na sve slavne kolegy typu Hanekeho nebo Siedla. Jde v podstate o kriminalni drama, kdy se propusteny zlodejicek Alex snazi dostat ze zacarovaneho kruhu dluhu a zaroven vysvobodit z prostituce svoji pritelkyni. Rozhodne se tedy vyloupit malou venkovskou banku…

Jedna se hodne o “festivalovy” typ snimku a proto me neprekvapuje, ze nebyl ani u nas v kinech. Snimek je vypraven docela pomalu, nekdy az melacholicky, je to takovy ten typ snimku, kdy toho hlavni hrdina moc nenamluvi. Ale ono neni o cem a mluvene slovo by jen prekazelo chodu myslenek divaka.

Nechci prozrazovat neco z deje, protoze ten hraje dulezitou roli v snimku a prekvapive momenty jsou dulezite pro sledovani dalsiho pokracovani deje, ale verte tomu, ze se toho ve snimku deje dostatek. Jakmile zacnete mit pocit, ze by se neco mohlo stat, ono se fakt stane.

Snimek je mozna zbytecne utahany a misty jsou zbytecne sceny, ale celkove je film natocen velmi precizne a zajimave (cesti tvurci by se mohli inspirovat).

hodnoceni: 80% (CSFD 4*)

Film je rezirovan Indkou Mirou Nair. Jedna se o indicko-americkou koprodukci a vypravi pribeh indickeho chlapce/kluka/mladence, ktereho rodin presidli z Kalkaty do Ameriky. Jak syn roste, ztraci zajem o indicke tradice/zvyky a chce byt americkym teenagerem se vsim vsudy, vcetne blond pritelkyne.

Jelikoz mam pro Indii jako zemi a jako kulturu mensi slabost, zamlouva se mi mistni melancholie, barevnost, pomalost nekterych zaberu a naopak dynamika nekterych reakci cloveka. Film se mi tedy docela zamlouval. Navic jsem sam v Kalkate byl a tudiz se mi libilo, s jakou presnosti bylo toto mesto preneseno do filmu.

Ano, ve filmu je videt zenska reziserka, nekterymi (predevsim emocnimi) situacemi se zabyva zbytecne do detailu, ale nic neni prehnano a vse je ve snesitelne rovine. Nakonec je skoda, ze az tak moc clovek z Indie ve filmu nevidi, ale je to pochopitelne, jedna se predevsim o presidleni rodiny do Ameriky.

Pekne je zobrazeno, jak syn ztraci jakoukoli spojitost s indickymi tradicemi a v Americe se snazi ze vseho vymanit a odpoutat se od rodiny uplne. Zacalo to vlastne uz jeho jmenem, v zapadnim svete se proste nenosi, aby dite nemelo prvnich par let zivota nejake jmeno.

hodnoceni: 90% (CSFD je 5*)

Zustane to mezi nami (Neka ostane medju nama)

markuc – 1 – 80%
peta – 2 – 100%

(popis) Stárnoucí, ale stále šarmantní Nikola v podání uhrančivého Mikiho Manojloviće rád sdílí lože s více ženami. Zaslouží si potrestat spíše za to, jak lže manželce, nebo jak zneužívá milenku? Komediálně přímočarý film o složitých věcech v soudobé společnosti aneb i pomalým spermiím se dá smát.

Takto prijemne natoceny snimek jsem necekal. Film vypravi o dvou bratrech a jejich zivote s manzelkami, milenkami, prilezitostnem sexu s takrka “kolemjdouci”. Do toho vseho se zaplete nekolik deti, to vsechno je smichano pekne domhromady a jeste navrch trochu humoru a sebeironie. Pro me nejlepsi snimek festivalu (ktery jsem mel moznost shlednout, kdyz nepocitam Kratke filmy). Jelikoz je snimek soutezni, udeluji mu timto svuj osobni Kristalovy globus.

O bozich a lidech (Des hommes et des dieux)

markuc – 4 – 0%
peta – 4 – 0%

(popis) Skupinka francouzských mnichů pomáhá na severu Afriky místním obyvatelům, aniž by se zabývala jejich odlišnou vírou. Násilí v regionu však vnese nejistotu a rozpory také do klidného klášterního života. Meditativní i zneklidňující snímek získal na letošním festivalu v Cannes Velkou cenu.

Jelikoz byla projekce tohoto filmu ve Velkem sale, jednoznacne nejlepsi “spaci” zazitek tohoto festivalu. Vadilo jen zbytecne presvetleni nekterych scen, coz me budilo ze spani. Film pojednava pouze o klasteru v Africe a nic jineho ve filmu prakticky nenajdete. Vetsinou se na platne vsak zpiva, ano, zpiva, v podani mnichu, nejake ty jejich nabozenske texty. U toho fakt neslo neusnout.

Verna kopie (Copie conforme)

markuc – 3 – 40%
peta – 3 – 20%

(popis) V prvním evropském filmu slavného íránského tvůrce Abbase Kiarostamiho o náhodném setkání dvou lidí hraje Francouzka Juliette Binocheová (mj. Čokoláda) majitelku výtvarné síně v srdci Itálie, pro niž se setkání s anglickým spisovatelem stane příležitostí ke hře, jejíž pravidla zůstanou divákovi neznámá. Film přinesl herečce cenu za nejlepší ženský herecký výkon v Cannes 2010.

Na film jsme sli kvuli Juliet Binoche. Hraje skvele a opravdu skvele i vypada. Ale z filmu jsem ponekud rozcarovan, protoze jsem ho poradne nepochopil, lepe receno, film nabizi nekolik moznosti pro jeho pochopeni a to me nejak nebere. Nechodim na filmy proto, abych po nich musel dumat nad tim, o cem to vlastne cele bylo a proc to a ne ono. Cely dej se ma odehrat na platne a reziser mi ma nabidnout uceleny filmovy zazitek. Ne ze neco nacne a rekni si, ze on si to ten divak nejak domysli. Tohle spis ekovuje, ze z toho filmu nekdo ustrihl konec (rozuzleni).

Vrah s kamerou (Der Kameramorder)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 80%

(popis) Dvě dvojice tráví velikonoční víkend v nádherném domě na břehu jezera Fertő. Poklidnou atmosféru naruší objevení otřesného snuff videa a zmizení tří chlapců ze sousedství. Krása přírody kontrastuje s vnitřním neklidem protagonistů a malými či většími tajemstvími, která pečlivě střeží. Film natočený podle úspěšného románu Thomase Glavinice získal cenu za nejlepší režii na Maďarském filmovém týdnu v Budapešti.

U jezera se sejde skupinka pratel a kolem nich se odehravaji zajimave veci. K tomu vsemu se zacnou navzajem podezirat z toho, co se kolem nich deje. Natoceno originalne a pojato zajimave, k tomu doplneno netradicni zapletkou a hereckymi vykony hlavnich predstavitelu.

Clovek, ktery prijde (L’ uomo che verra)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 80%

(popis) Režisér Giorgio Diritti rekonstruuje skutečnou událost, k níž došlo v roce 1944 v oblasti Monte Solo nedaleko Boloně. Jednotky SS tu tehdy jako akt pomsty proti sílícímu partyzánskému hnutí postřílely přes sedm set lidí, především žen, dětí a starců. Diritti sleduje události z pohledu venkovanů, pro něž je válka jen dalším nepochopitelným břemenem jejich už tak těžkého života.

Dilo je natoceno celkem zajimave, ale zabira jiz stokrat videnou hruzu nacismu (tentokrat v Italii). Rekonstruuje skutecne udalosti roku 1944 v jedne male italske vesnicce.

Studna (Vihir)

markuc – 2 – 60%
peta – 3 – 40%

(popis) Čtrnáctiletý Samir prožívá léto u příbuzných na venkově spolu se starším bratrancem Nachiketem. Zatímco v domě se schyluje ke svatbě, chlapci většinu času tráví u staré studny v kopcích koupáním a sněním. Jen tady se cítí svobodně – a v dostatečné vzdálenosti od složitých vztahů dospělých se upínají k „velkým“ problémům. V částečně autobiografickém příběhu režisér prozrazuje bytostnou radost z vyprávění, vizuální citlivost a přirozenou obraznost.

Pro me docela sympaticka zalezitost. Mam rad indickou barevnost, hravost, lehkost s jakou ziji a toci filmy. Pokud vam prijde Indie jako nudna zeme, procenta si klidne dejte nizsi.

Red Hill

markuc – 1 – 80%
peta – 1 – 100%

(popis)  Mladý policista Shane se právě přistěhoval se svou těhotnou manželkou do městečka Red Hill. Hned první služební den v novém městě se ale mění v noční můru. Do města se vrací nemilosrdný vrah Jimmy Conway. Temný a zručně natočený thriller s vynikající kamerou je debutem Patricka Hughese.

Australsky krimi-drama-thriller-horor se odehrava v jedne odlehlejsi a mensi vesnicce uprostred australske pouste a hlavne u indianske rezervace. Do teto vesnicky zavita novy straznik (pristehovalec z velkomesta) a s nim prichazi rozum/nadhled a hlavne zakon. Vtipne dialogy a jednotlive sceny ucinily z tohoto filmu ocistny okamzik pro zmozeneho festivaloveho navstevnika.

Spatna rodina (Paha perhe)

markuc – 2 – 60%
peta – 3 – 40%

(popis) Mikael je autoritativní otec. Po smrti první manželky přichází k jeho druhé manželce a dvěma synům již dospělá dcera Tilda. Ta navazuje intimní vztah se svým nově objeveným bratrem. Mikael se snaží zabránit nežádoucímu milostnému vzplanutí. Tragikomedie o severské uzavřenosti a potřebě skutečného citu.

Severske (tentokrat finske) drama o jedne fungujici-nefungujici rodine. Film ma svetle momenty, kdy zaujmou nektere sceny nebo dialogy, je zde bohuzel i dost slabych mist, kde se nic podstatneho nedeje.

Jsou veci, ktere nevis (Chiz-haie hast keh nemidani)

markuc – 4 – 0%
peta – 4 – 0%

(popis) Noční taxikář Ali Mosaffa jezdí „špinavými ulicemi“ Teheránu a v rámci své práce se střetává s nejrůznějšími lidmi. Důležitou roli mezi jeho zákazníky začne hrát krásná, osamělá Leila… S odkazem na Scorseseho Taxikáře (1976) nabízí debutující režisér Fardin Saheb Zamani melancholické, znepokojivé drama, vyprávějící o odcizenosti a různých rolích, které lidé sobě i druhým přidělují.

Devadesat minut je dost dlouha doba, normalnimu filmu by to stacilo na zapletku, rozuzleni i dramatickou smycku. Tady se bud neodehravalo nic z toho, nebo jsem to nejak nepochytil. Kazdopadne zde nebylo skoro nic z toho, co nasliboval program.

Orion

markuc – 3 – 20%
peta – 4 – 20%

(popis) Studentka Elham začala chodit s Amirem, ale její milenec se s ní nehodlá oženit. Když vyjde veřejně najevo, že dívka už není panna, skončí ona i její bývalý přítel před soudem. Amir se pod tlakem rychle začne měnit z chápavého přítele v pragmatika. Situaci nešťastné Elham může její otec podle tradice řešit jen jediným způsobem. Režisér Ali Zamani Esmati s lakonickou působivostí popisuje beznadějné postavení inteligentní, vzdělané ženy v tradičně strukturované muslimské společnosti.

Dalsi lzive predstaveni programu. Sliboval neco o utlacovani zen v Iranu, nic ohledne toho nebylo pritomno, anebo to bylo schovane za fakta, ktera jsou vseobecne znama (tudiz nicim neprekvapi). Film me utvrzuje v tom, ze pseudodokumenty na festivalu bud nemaji co delat, anebo je programove tymy neumi vybirat.

Diago (Ao ge)

markuc – 4 – 0%
peta – 4 – 0%

(popis) Film natočený u příležitosti desátého výročí předání portugalské kolonie Macao pod správu Číny se vrací do roku 1999 a prostřednictvím osobní pouti titulního hrdiny s portugalsko-macajskými kořeny otevírá téma hledání identity jednotlivce i celé společnosti na prahu nejisté postkoloniální existence. Jeho režisér soutěžil na 43. MFF KV s filmem Šachta.

Fil byl totalni nuda a v podstate o nicem, nic dramaticky duleziteho se v nem nedelo. Velky sal nebyl pri projekci zdaleka plny, delegace k filmu vzala tuto svetovou premieru znacne dulezite, ani to vsak nebranilo vetsine prihlizejicich usnout.

Manazeri (The Company Men)

markuc – 2 – 80%
peta – 1 – 80%

(popis) Civilně rozehrané psychologické drama vypráví o dopadech globální hospodářské krize na životy tří vedoucích úředníků velké korporace různého věku, kteří jsou vlastně docela obyčejní. Vysoce ceněný televizní producent, scenárista a režisér John Wells do svého celovečerního režijního debutu obsadil Bena Afflecka, Tommyho Lee Jonese a Chrise Coopera.

Typicky americky zastupce na festivalu. Reziser sam priznal, ze sentimentalni konec musel natocit takto kvuli producentum. Jde o ukazku zivota (a nasledne setreni) behem vypuknute financni krize nekdy minuly nebo predminuly rok. Nic, co by mistniho divaka nejak prekvapilo. To, co jim prijde zvracene a divne, nam prijde jako logicke a pochopitelne. Obcas jsem se fakt divil, co to ti manazeri delaji. Je to vsak natoceno hezky a herecke obsazeni je samozrejme skvele (Ben Affleck, Tommy Lee Jones, Chris Cooper, Kevin Costner, Maria Bello a dalsi). Velkou zasluhu na kvalitnim vyzneni celeho filmu ma vsak debutujici reziser (jinak hlavne scenarista a producent) John Wells.

Paju (Pa-ju)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 60%

(popis) Druhý celovečerní film jedné z nejvýraznějších korejských filmařek současnosti zahajoval letošní festival v Rotterdamu. Přináší komplikovaný příběh mladé ženy, která se po několika letech vrací do rodného městečka Paju, kde je konfrontována s novými okolnostmi tragické smrti své sestry a nucena znovu se setkat se sestřiným manželem a postavit se dávným tajemstvím.

Jde o netradicni jihokorejske drama. Takovyto pribeh dokazi vymyslet jen tam a navic natocit takto zajimavym zpusobem. Nejedna se o nijak skvostne dilo, ale neurazi a ani nebudete vedet, ze snimek ma skoro dve hodiny. Kdo nema rad asijskou tvorbu uz z principu, toto ho presvedci o tom, ze i tam se toci kvalitni dila.

Picco

markuc – 4 – 20%
peta – 4 – 20%

(popis) Kevin právě přišel do vězení pro mladistvé. V nehostinném uzavřeném prostředí si musí najít své místo. Buď se stane obětí, nebo agresorem. Film založený na gradovaném psychickém i fyzickém násilí vrcholí brutální a dlouhotrvající agresí. Vězeňské drama natočené na motivy skutečných událostí.

Uz jsem se bal, ze na takovyto film nenarazim a ja nakonec hodnoceni 4 nedam zadnemu filmu. Ano, usnul jsem, skoro jako dudek, ale par scen jsem videl a z nich je patrne, ze film neni uplne spatny (proto ne 0%), ale je to prehlidka vsech klise a neni natocena zrovna brilantne. Jedna se o nemecke vezenske drama, odehravajici se v soucasnosti, nebo ve velmi nedavne minulosti. Snimek nicim neprekvapi a neuvidite v nem nic, co byste uz neznali z drivejsi doby. Mozna posledni pulhodinka je trosku prekvapiva a naznaci snimek to opravdu drive nevidene vezenske drama, ale je to sakra malo. Ztrata casu.

Zivot za casu valky (Life During Wartime)

markuc – 2 – 40%
peta – 4 – 20%

(popis) Tři sestry a jejich nejbližší. Co se může na první pohled jevit jako červená knihovna, získává nádech neklidu, smutku i černého humoru. Pro svou civilnost obyčejnější, ale v celkovém vyznění bizarnější snímek než cokoli od Davida Lynche vyhrál na MFF v Benátkách cenu za nejlepší scénář.

Bizarnost filmu Davida Lynche z tohoto snimku opravdu kouka vsude. Ale zaroven je zde pritomna melancholicka marnotratnost a prijemne zpracovani (hudba, prolinacky, titulky). Bohuzel to kazi scenar a nepresvedcive herecke vykony.

Cestna medaile (Medalia de onorae)

markuc – 2 – 60%
peta – 2 – 80%

(popis) Duchaplná reflexe neduhů rumunské postkomunistické společnosti. Důchodce Ion obdrží vyznamenání za hrdinství prokázané ve druhé světové válce, na něž si však jen stěží dokáže vzpomenout. Film se opírá o přesvědčivé herecké výkony, jemný suchý humor a zcela si vás podmaní svým ironickým nábojem. V roce 2009 získal pět cen na MFF v Soluni.

Rumunska dramata jsou asi nejak oblibena v posledni dobe, nejenze je nespocet podobne ladenych filmu, ale i knizek je dostatek. Proto, kdo se v podobnem pochmurnem vychodoevropskem dogmatu rad pohybuje, tomu tento snimek doporucuji. Odehrava se takrka v soucasnosti a je natocen velmi milym zpusobem (neco jako ceske Babi leto).

Jezek (Le herisson)

markuc – 1 – 80%
peta – 1 – 100%

(popis) ntelektuálská domovnice, předčasně vyzrálá jedenáctiletá dívka a noblesní japonský gentleman tvoří ústřední trio této místy povznášející, místy cynické adaptace mezinárodního bestselleru Muriel Barberyové. Půvabné, hluboce jímavé podobenství o potřebě žít bez předsudků.

Tomuto filmu jsem dal za jedna trochu z trucu (jinak bych dal asi za jedna taky, ale ne s tak cistym svedomim ). I kdyz u me Festival docela propadl, porad je to nejvetsi cesky a dulezity evropsky filmovy festival a divackou cenu v ten moment vedly Zeny v pokuseni (ano, tahle blbost vede v oblibenosti) a to jsem nemohl dopustit. Film si ale jednicku i celkem zaslouzil. Jde o adaptaci francouzskeho knizniho bestselleru – predstavte si neco mezi Amelii z Montmartru a 21 gramu. Film je jeden z tech lepsich na Festivalu a rozhodne mu preji i komercni uspech. I kdyz me fakt zajimalo, kde na to tak mlada nezkusena reziserka vzala penize, nez jsem stihl zformulovat otazku, bylo konec Q&A.